Ve srovnání s teoretickou špičkovou zemí se stoprocentním hodnocením si jednotlivé evropské země vedou následovně: Švédsko (77%), Portugalsko (66%), Francie (65%), Nizozemí (58%), Lucembursko (56%), Dánsko (49%), Německo (45%), Chorvatsko (43%), Finsko (42%), Litva (42%), Lotyšsko (41%), Itálie (41%), Velká Británie (37%), Rakousko (37%), Španělsko (35%), Belgie (35%), Slovinsko (34%), Slovensko (34%), Česko (33%), Rumunsko (33%), Maďarsko (32%), Řecko (32%), Kypr (30%), Malta (30%), Bulharsko (26%), Estonsko (24%), Irsko (21%) a Polsko (16%).
Nejlepšího hodnocení dosáhlo Švédsko kvůli svým domácím opatřením v boji proti změnám klimatu i kvůli diplomatickému úsilí, které tlačí na ambicióznější klimatickou politiku na úrovni EU. Švédsko je zatím na dobré cestě splnit své domácí klimatické a energetické cíle pro rok 2020 a má ve svém energetickém mixu vysoký podíl obnovitelných zdrojů.
Většina zemí střední a východní Evropy včetně České republiky nedopadla v žebříčku organizace CAN dobře, nejhůře ze všech ale dopadlo Polsko, země vysoce závislá na uhlí. Je to také nejsilnější člen zemí Visegrádské čtyřky (V4), jejíž kombinované hlasy mohou v Bruselu zablokovat klimatickou a environmentální legislativu. Polsko zrušilo nebo zablokovalo několik domácích klimatických a environmentálních zákonů a umožnilo těžbu dřeva ve svých historických pralesích.
-tk-